Letiště

Vybudování veřejného dopravního letiště a leteckého muzea v místě souč. vojenského letiště Kbely v Praze.

Z analýzy letecké dopravy v ČR vyplývá, že nynější stav je z hlediska kvantity již  nevyhovující. Několik nově navržených letišť (Tuřany, Vodochody) má pomoci tuto situaci řešit, ale předpoklad budoucího nárůstu to stále nepokrývá. Pražské Ruzyni chybí ranvej, aby mohola využít kapacitní možnosti svých terminálů, ale i po její výstavbě (plán je hotov) po několika letech opět toto letiště nebude stačit.

Kalkulace v Kbelích jsem se proto rozhodl vést takovým směrem, aby nově postavené letiště suplovalo chybějící Ruzyňskou ranvej do doby, než bude postavena, poté fungovalo společně s ní a zajišťovalo tak zvýšenou kapacitu přepravy. I to bude za necelých 30 let málo, a proto můj návrh počítá s budoucím rozšiřováním a je mu již uzpůsoben.

• Komplexní řešení souboru staveb efektivně spojuje všechny funkční prvky letiště i leteckého muzea a zajišťuje jejich maximální provázanost.

Hlavní fuknce pro provoz letiště i muzea jsou soustředěny do tří hlavních staveb (terminál, emergency station a muzeum s řídící věží). Všechny tyto stavby jsou vázány na rampu nevídaných měřítek s hlavní funkcí nadzemního i podzemního parkoviště. Právě tato rampa je zásadním konceptotvorným prvkem celého řešení:

1. Umožňuje nejlepší možné fungování i uspořádání terminálu: Haly pro odlet a přílet jsou v jiném patře a přesto z obou vede východ ven. K odletu se dostavíme po rampě a v celé budově již ani jednou nepřekonáváme žádnou změnu úrovní.
2. Přináší revoluční řešení muzejního prostoru: Expozice je umístěna ve velkém atriu a návštěvník k ní přichází již v patře, 6 m nad zemí. Ocitá se tak nejen horizontálně, ale i vertikálně uprostřed úplně otevřeného prostoru, mezi zavěšenými exponáty letadel. Řízeným “vzletem” a následným “přistáním” po umístěných rampách mezi exponáty návštěvník prochází a krouží,
   jako by byl sám letcem.
3. Efektivní uspořádání pohotovostní stanice: Garáže jsou v přízemí a zázemí pro hasiče, záchranáře a uklízecí četu jsou v patře, přístupném z rampy. 4) Samotná rampa je řešena jako krajinný prvek: Je to vyvýšený terén, tvořící "schody" vedoucí směrem k letišti. Podstupnice těchto "schodů" nejsou vyplněné a prochází jimi světlo do podzemních garáží (které jsou vlastně nad zemí, což nám šetří náklady). Rovněž skrz tyto a další vytvořené otvory v rampě prorůstají stromy, které s další zelení, vyrůstající přímo na rampě, tvoří jeden velký park, v němž parkují auta.

Počet odbavení (osob/rok): 4 mil
- po rozšíření až 6 mil
Počet zaměstnaneckých pozic: 167
Počet stání pro letadla: 8, po rozšíření až 12
Délka ranveje (původně 2000 m): 2700 m
Největší letadlo, které může přistát a být odbaveno:
- obvykle: Boeing 737-900ER
- při vyjímečné situaci: Boeing 747-200B